Když se řekne Bouda 1883, málokdo si hned představí starý rodinný dům ve Znojmě, zahradu s morušemi, meruňkami a špendlíky, anebo holčičku jménem Zita, která s lžičkou v ruce zkouší každou novou várku dřív, než se zavíčkuje. Přitom právě tady náš příběh začíná. Mezi stromy, které dobře znají místní podnebí. V kuchyni, kde to voní podle sezony. V rukou, které pracují s láskou k řemeslu a respektem k času. Tady jsme doma. A právě tady jsme se narodili.
Bylo léto roku 2012. V zahradě dozrávaly meruňky rychleji, než se stíhaly jíst. A tak padlo rozhodnutí zavařit je. Nejdřív jen pár skleniček navíc – pro sebe, pro přátele, možná na trh. Prostě využít, co zrovna bylo. Bez větších plánů, jen tak. Ale chuť první marmelády překvapila. A s ní i ten pocit, že by to mohlo mít pokračování. Postupně přibývaly další kombinace, další nápady, nové skleničky. A jedno rozhodnutí, které všechno změnilo – dělat věci po svém, s citem a v malém. Tak jsme se stali tím, čím jsme dnes.
Kořeny sahající do roku 1883
Nejsme značka, která vznikla od stolu. Jsme značka, která má v sobě příběh, co sahá o generace zpět. Číslo v našem názvu – 1883 – připomíná rok, kdy se ve Znojmě vzali pradědeček Anton Bouda a Katharina Jellinek. On sklepmistr a bednář, ona zručná hospodyně. Společně vychovali osm dětí a ve své domácnosti zavařovali tak, jak to tehdy bylo běžné – jednoduše, beze zbytku, s přirozeným respektem k tomu, co dala zahrada nebo sad. Na tyhle kořeny navazujeme. Ne z nostalgie, ale proto, že nám dávají smysl i dnes.
Dům, který stále voní po ovoci
Zůstáváme tam, kde to celé začalo – v domě, který je v rodině už od roku 1924. Každý jeho kout má svou vůni. Jednou po šípcích, jindy po hroznovém moštu, občas po rozvařeném citronu. Všechno, co vyrábíme, vzniká právě tady. Bez velkých strojů, bez spěchu. V malých dávkách, ručně a poctivě. Každá sklenička projde mnohokrát rukama – od prvního omytí ovoce až po finální utažení víčka. A v každé se snažíme nechat kus místa, kde vznikla.
Ovoce z míst, která známe
Ovoce sbíráme hlavně na vlastní zahradě, nebo ho bereme od pěstitelů, které známe osobně. Někdy dostaneme švestky od sousedky, jindy košík kdoulí od známých vinařů. Každý plod má svůj čas a zaslouží si péči. Stejně jako chuť, kterou z něj nakonec vytvoříme. Postupem času jsme si začali hrát i s netradičními kombinacemi – okurka s limetkou, cibule s vínem, jahoda s růží, špendlíky s mučenkou. Nejde nám o to být neobvyklí za každou cenu. Spíš o to, najít novou rovnováhu. Překvapit, ale zároveň připomenout něco důvěrně známého.
Když domácí chuť cestuje daleko
Naše marmelády a sirupy dnes najdete v domácích kuchyních, na trzích, ve vybraných restauracích i za hranicemi. Získali jsme ocenění Great Taste ve Velké Británii, a některé naše skleničky se dostaly i na stoly michelinských šéfkuchařů. To všechno nás těší. Ale největší radost máme z toho, když se lidé vracejí. Když říkají, že naše marmeláda chutná jako ta, kterou si pamatují z dětství. Nebo když ji schovají na zvláštní příležitost. Přesně pro takové chvíle vaříme.
Síla malých dávek
Nejsme velcí. A ani nechceme být. Naše síla je právě v tom, že zůstáváme blízko. K lidem, k surovinám, ke způsobu práce, který není o objemu, ale o vztahu k tomu, co děláme. Některé várky vaříme i několik hodin. Jindy pracujeme s přírodním sladidlem, když chceme ubrat cukru, ale zachovat plnost chuti. Každý recept ladíme, dokud nezní přesně tak, jak má. Je to cesta, která nejde urychlit.
A tak jsme tu. V každé nové várce, každé sezóně, každé chvíli, kdy někdo otevře skleničku a usměje se. Našli jsme si vlastní rytmus, vlastní hlas a vlastní způsob, jak dělat věci dobře – tiše, poctivě, opravdově. Z jednoho léta, z jedné úrody a z jedné touhy vařit zavařeninu, která chutná jako doma. A možná ještě o kousek líp.
Financováno Evropskou unií – Next Generation EU.
